Sila přecpaný raketama, dvě strany rozdělený drátama
A na lidský davy míří atomový hlavy
("Evropskej člověk" - NÁŤEROVÁ HMOTA)

 

V Hradci Králové přežívala v nejhorších letech '83-'85 neopunková kapela ARBEITER. Oficiálně vystoupila jen jednou a to až v posledním roce své existence v Hradci - Lochenicích, což pak pro dva členy kapely skončilo soudem (narušování socialistického soužití). ARBEITER ale pravidelně pořádal 'veřejné zkoušky' ve své prostorné zkušebně v centru Hradce. Určitě ještě existují nějaké nahrávky, zatím se je ale objevit nepodařilo. Složení kapely se měnilo, ale nejskalnější sestavu tvořili Jirka Žlábek (basa, zpěv), Luboš Caban (zpěv), Milan Jošt (kytara) a Benny (bicí). Po odchodu kytaristy na vojnu (po jehož návratu zhatilo plány na znovuobnovení kapely to, že z vojny zamířil rovnou do kriminálu kvůli vexlování) přešel basák do kapely NÁTĚROVÁ HMOTA, která už tehdy nějakou dobu fungovala v nedaleké Dobrušce. Po jeho příchodu se sestava stabilizovala takto: Luděk Paprskár (kytara, zpěv), Pavel Král (bicí), Žlábek (basa, zpěv) a v některých skladbách ji doplňovala zpěvačka JindřiškaVacková. NÁTĚROVKA měla premiéru na konci prosince '85 v Jaroměři, společně sF.P.B. a P.S. vystoupila v Praze v září '86 (což byl také asi jediný její předrevoluční koncert mimo východní Čechy). Z prvního koncertu se dochoval živák, věrně zachycující její nářezový syrový neopunk v duchu EXPLOITED. Jinak kapela hraje dodnes, kupodivu pořád skoro stejně jako v roce '86.

Dodnes hrají i N.V.Ú. Kolem téhle aktivní party existovaly už před jejím vznikem i po něm další regulérní kapely či boční projekty, takže vyznat se v tom je trochu problém. Každopádně kořeny N.V.Ú. sahají někdy do roku '86, kdy se k tehdejší dívčí novovlnné skupině MANICHINACE jako hosté připojili kytarista Pavel "Pafka" Doležal a zpěvák Štěpán "Steve" Málek (ten už v r. '82 založil během studií na hořické "šutrárně" kapelu JEŽKOVY ZRAKY). Dlouho to ale nefungovalo a po změnách sestavy se v roce '87 zrodil už punkovější ADAPTER (časem se objevily ještě další názvy - ŽIDOVA STROUHA, KMITAJÍCÍ ADAPTÉR apod.) a po dalších změnách se v roce '89 název ustálil na N.V.Ú. (NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU). Sestavu tehdy tvořili kromě obou otců zakladatelů ještě Renata Pavlíčková (klávesy, zpěv), Aleš Vostřesz (basa) a Robert Molín (bicí). Kapele se podařilo uspět při přehrávkách přímo v Hradci Králové a začala častěji vystupovat a dostávat se do povědomí lidí nejen v Hradci, ale i v celých východních Čechách.

Počátečních N.V.Ú. nehráli čistý punk - v hudbě byl hodně slyšet vliv nové vlny, což se projevovalo i použitím kláves a dívčích sborů. Oproti tomu punkové skladby tehdejší sestavy znějí trochu jak metalovější DIE TOTEN HOSEN a další německé kapely. Toto počáteční období mapuje kazeta "...že je magor", na které se objevuje i cover SEX PISTOLS "Rock'n'roll Swindle". Po revoluce se mění bubeník - přichází Jiří "Jyřýček" Franc, který předtím působil v několika sklepních hradeckých formacích (AMOK, EVAKUAČNÍ BALÍČEK, MEGAFUCK, TERPSYCHORA), stylově mezi punkem a metalem. S ním je nahráno druhé demo "Obchází mě dokola", které už zní punkověji. Tím také začíná období permanentního koncertování, kdy se N.V.Ú. s přehledem stávají jednou z nejaktivněji koncertujících českých punkových kapel, což vlastně trvá dodnes.

To, že se v Hradci s punkery dvakrát nemazlili, dokládá i kauza 'Kamil Petrovický a spol.', kdy v červnu 1987 napařil okresní soud pětici obžalovaných nepodmíněné tresty za výtržnictví a útok na veřejného činitele, kterého se měli dopustit na podzim '86. Tehdy v jedné vesnici kousek od Hradce příslušníci VB ukončili svatební oslavu v místním hostinci s tím, že se hosté chovají nepřístojně (nejvíce však policajtům vadil jejich punkový zjev - jak se sami vyjádřili, "něco podobného ještě neviděli") a novopečené novomanžele naložili do antonu. Někteří hosté tomu chtěli zabránit a do odjíždějícícího auta začali kopat, což vyvolalo u strážců zákona zuřivou reakci a zhruba padesátku přítomných lidí seřezali, postavili ke zdi a pak odvezli na stanice v širokém okolí. Výsledkem bylo oněch pět odsouzených.


 

Kožený bundy, zježená hlava
Jsem vyvrhel lidskýho stáda
("Styl" - ČERTŮF PUNK)

 

 

Text části dokumentu Charty 77 - 29/1988

3) Žádáme okamžité propuštění všech politických vězňů na svobodu. Zvlášť naléhavé jsou případy Jiřího Boháče, Vladimíra Červeně, Viktora Dedery, ing. Petra Hauptmana, Dalibora Helštýna, Ondřeje Hocha, Waltera Kanii, Michaela Kellera, Petra Obšila, Kamila Petrovického, Ivana Polanského, Josefa Römera, Františka Veise a Jiřího Wolfa. Mnozí z nich jsou navíc ve velmi špatném zdravotním stavu. Je proto nezbytné, aby se okamžitě utvořila komise složená z lékařů, zástupců Červeného kříže a dalších odborníků, která prověří soudobou zdravotní péči v českých věznicích. Současně žádáme, aby se skoncovalo se zneužíváním zákona o ochranném dohledu v případech propuštěných politických vězňů.

 

 

 

 

 

 

| Foto: K/archiv K & Lily Wilde |